Psychodynamická vs. kognitivně-behaviorální terapie: rozdíly, výhody a limity

PhDr. Petr Cagaš

Psychoterapie nabízí různé přístupy k práci s psychickými obtížemi, z nichž často zmiňované jsou psychodynamická terapie a kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Tento článek přehledně vysvětluje, v čem se tyto dva směry liší, jaké mají silné stránky a limity a kdy může být vhodné uvažovat o jednom či druhém přístupu.

Stručná odpověď

Psychodynamická terapie a kognitivně-behaviorální terapie (KBT) představují dva odlišné přístupy k psychoterapii, které se liší především v tom, jak chápou vznik psychických obtíží a jakým způsobem s nimi pracují. Zatímco psychodynamická terapie se zaměřuje na nevědomé procesy, emoce a vztahové vzorce, KBT pracuje strukturovaně s myšlenkami, chováním a konkrétními symptomy. Oba přístupy mohou být účinné, pokud jsou zvoleny s ohledem na povahu obtíží a potřeby klienta.

Obrázek 1  ̶  Prozkoumávání snů a asociací je typické pro psychodynamickou terapii, zatímco KBT upřednostňuje metodický a strukturovaný přístup. Zdroj obrázku: ChatGPT (2025).   

Základní rozdíl v pojetí psychických obtíží

Psychodynamická terapie

Psychodynamický přístup vychází z předpokladu, že psychické potíže mají často kořeny v nevědomých konfliktech, raných vztahových zkušenostech a dlouhodobě se opakujících vzorcích prožívání a chování. Symptomy nejsou chápány jako izolovaný problém, ale jako projev hlubších vnitřních procesů.

Cílem terapie je postupné porozumění těmto procesům, jejich uvědomění a integrace, což může vést k trvalejší změně v prožívání i vztazích.

Kognitivně-behaviorální terapie

KBT vychází z předpokladu, že psychické obtíže jsou udržovány především dysfunkčními myšlenkami, emocemi a vzorci chování, které lze identifikovat a cíleně měnit. Zaměřuje se na aktuální potíže „tady a teď“ a na to, jak člověk interpretuje situace a reaguje na ně.

Cílem je zmírnění symptomů a zlepšení fungování prostřednictvím konkrétních technik a nácviků.

Přímé srovnání psychodynamické terapie a KBT

Pohled na příčinu obtíží

• Psychodynamická terapie:

  Vnitřní konflikty, nevědomé motivy, vztahová zkušenost, minulost.

  
  

• KBT:

  Aktuální myšlenkové vzorce, chování, naučené reakce.

  
  

Zaměření terapie

• Psychodynamická:

  Porozumění emocím, vztahům a osobní historii.

  
  

• KBT:

  Změna konkrétních myšlenek a chování.

  
  

Role terapeuta

• Psychodynamická:

  Terapeutický vztah je klíčovým nástrojem změny.

  
  

• KBT:

  Terapeut má aktivní, strukturovanou roli průvodce a „trenéra“.

  
  

Časový horizont

• Psychodynamická:

  Střednědobá až dlouhodobá spolupráce.

  
  

• KBT:

  Spíše krátkodobá nebo časově omezená terapie.

Výhody obou přístupů

Výhody psychodynamické terapie

• hlubší porozumění sobě a vlastním emocím

• práce s opakujícími se vztahovými vzorci

• potenciál dlouhodobější a stabilnější změny

• posílení identity a vnitřní soudržnosti

  
  

Výhody KBT

• jasná struktura a přehledný postup

• relativně rychlý efekt u konkrétních symptomů

• praktické techniky využitelné v každodenním životě

• dobrá srozumitelnost pro klienty preferující konkrétnost

Limity a omezení

Limity psychodynamické terapie

• vyšší časová a emoční náročnost

• pomalejší nástup změn

• menší vhodnost při akutních krizích bez stabilizace

  
  

Limity KBT

• omezená práce s hlubšími vztahovými a osobnostními tématy

• riziko symptomatického zlepšení bez hlubší změny

• menší prostor pro exploraci emocí a významů

Okolnosti, kdy daný přístup dává větší smysl

Psychodynamická terapie může být vhodnější, pokud:

• potíže trvají dlouhodobě a opakují se

• problémy se vracejí ve vztazích

• člověk hledá hlubší porozumění sobě

• téma souvisí s identitou, emocemi nebo vnitřním konfliktem

  
  

KBT může být vhodnější, pokud:

• dominuje konkrétní symptom (např. úzkost, fobie)

• je potřeba rychlá stabilizace

• klient preferuje strukturovaný a praktický přístup

• cílem je nácvik zvládacích strategií

Lze přístupy kombinovat?

V praxi se prvky psychoterapeutických směrů často kombinují. Mnoho terapeutů využívá strukturované techniky KBT v rámci širšího psychodynamického porozumění nebo naopak doplňuje KBT o hlubší práci s emocemi a vztahem.

Shrnutí

Psychodynamická a kognitivně-behaviorální terapie představují dva legitimní a účinné přístupy k psychoterapii. Jejich účinnost je doložena četnými výzkumy efektivity psychoterapie. Neexistuje univerzálně „lepší“ metoda – klíčové je, aby zvolený přístup odpovídal povaze obtíží, osobnosti klienta a jeho terapeutickým cílům.

Zdroje

Prochaska, J.O., & Norcross, J. C. (2024). Psychoterapeutické systémy: Základní přehled přístupů. Portál.