Co vás čeká při dopravně psychologickém vyšetření (DPV)?

PhDr. Petr Cagaš & PhDr. Ivana Šopíková

Obrázek 1: Ukázka části výstupu ze screeningového online testu Test protektivních a rizikových rysů v dopravě, který může sloužit ke smysluplné zpětné vazbě k vašim dopravně relevantním vlastnostem před podstoupením oficiálního DPV. Zdroj: Verita Diagnostics s.r.o.

Dopravně psychologické vyšetření (DPV) je povinné pro řidiče některých skupin, ale jeho smysl přesahuje samotné razítko v posudku. Odráží schopnost člověka soustředit se, rozhodovat, zhodnotit riziko a zvládat zátěž – tedy psychologické předpoklady, které dělají z řízení bezpečnou činnost. Tento článek nabízí přehled průběhu DPV, vysvětluje nejčastější obavy klientů a ukazuje, že vyšetření může být nejen povinností, ale i užitečnou zkušeností pro každého, kdo chce řídit s větším klidem a jistotou.

Povinné DPV dle legislativy a dobrovolné „sebepoznávací“ DPV

Dopravně psychologické vyšetření (dále DPV) podstupuje většina lidí z povinnosti – například při vrácení řidičského průkazu po zákazu řízení (ZŘMV), při žádosti o profesní oprávnění skupin pro nákladní vozy a soupravy o hmotnosti nad 7,5 tun C, CE; pro autobusy D1, D, D1E, DE;  nebo na doporučení praktického či odborného lékaře (nejčastěji kvůli věku 65 let a více, kdy je již zákonem předepsána zdravotní prohlídka s posouzením způsobilosti k řízení; může se to však týkat také pacientů s určitými diagnostikovanými syndromy, např. neurologickými nebo psychiatrickými, někdy i před případným nástupem do autoškoly).

Stále častěji se ale objevují i případy, kdy učitelé autoškoly doporučí toto vyšetření preventivně – žákům autoškoly, kteří si chtějí ověřit své předpoklady dříve, než vyjedou na silnici. A právě v tom spočívá jeho skutečný smysl: Pomoci řidiči porozumět sobě, svým reakcím, silným i slabším stránkám.

Paradox zájemců o DPV zdarma: Úzkostní a zodpovědní testy chtějí vyzkoušet častěji než ti potenciálně rizikoví

K dobrovolným zájemcům o DPV se dá říci toto: Častěji se hlásí úzkostnější a zodpovědnější lidé, kteří např. mají pocit, že jim tolik nejdou praktické jízdy v autoškole. Méně často se však hlásí „ostřejší“, asertivní a dobrodružní jedinci, kteří dle našich zkušeností bývají reálně problematičtějšími řidiči. Mohou sice snáze zvládnout technickou stránku řízení a častěji se vystavují provozu, více tak „trénují“ v praxi, mnohdy však přeceňují své dovednosti a nedoceňují rizika (Cagaš, Šucha & Novotná, 2025).

O rizikových skupinách řidičů a o osobnostním rysu vyhledávání vzruchu (sensation seeking), který je dle výzkumů rozhodně pro bezpečné řízení problematičtější než úzkostnost, referujeme v jiném článku na tomto blogu.

Co říká zákon

Povinnost podstupovat určitým skupinám řidičů DPV stanovuje zákon č. 361/2000 Sb. Pravidla dopravně psychologického vyšetření z metodického hlediska určuje vyhláška č. 75/2016 Sb. Ta přesně určuje, jak má vyšetření probíhat a co má psycholog hodnotit.

Součástí vyšetření je:

• Rozhovor o vašich zkušenostech, zdravotním stavu a řidičské minulosti,

  
  

• Testy výkonu – tedy pozornost (koncentrace), rychlost reakcí, zraková paměť či rozhodování,

  
  

• Osobnostní dotazníky, které hodnotí například impulzivitu, sebekontrolu, odolnost vůči stresu nebo schopnost spolupráce,

  
  

• Závěrečné zhodnocení a vystavení písemného posudku o způsobilosti k řízení.

  
  

Vyšetření vždy probíhá osobně u akreditovaného dopravního psychologa a jeho výsledkem je posudek o výsledku dopravně psychologického vyšetření v předepsaném formátu.

Jak vyšetření probíhá v praxi

Na začátku vás psycholog seznámí s průběhem, zkontroluje obvykle stručný dotazník o životní historii a zdraví  a zeptá se na vaši dosavadní řidičskou praxi. Následuje sada testů – nejde o žádné „chytáky“, ale o standardizované psychodiagnostické metody, které zjišťují, jak rychle reagujete, jak se soustředíte, jak zvládáte časový tlak, jak stabilní jste v zátěži, jaké vlastnosti osobnosti jsou pro Vás zvláště typické.

Po testech následuje krátký rozhovor, při kterém psycholog interpretuje výsledky a vysvětlí, jak se promítají do vašeho stylu řízení.

Celé vyšetření trvá obvykle cca 2 hodiny.

Můžu u vyšetření „neuspět“?

To je nejčastější otázka, kterou psychologové dostávají. Pravdivá odpověď zní: Samozřejmě, že tato nepříznivá možnost pro klienta existuje, ale většina klientů dopravně psychologické vyšetření zvládá úspěšně.  Pokud klient neuspěje, může dle zákona 361/2000 Sb. absolvovat nové DPV nejdříve za 3 měsíce.

Obvykle svým klientům říkáme, že je cílem DPV posoudit, zda není řidič nezpůsobilý k běžnému (či profesionálnímu) řízení; nevybíráme piloty formulí F1 nebo astronauty. Pomyslná „laťka“ je nastavená přiměřeně, vyšetření určitě není radno podceňovat (je třeba přijít dostatečně odpočatý  ̶ nikoliv například po noční směně, rozhodně také střízlivý!), na druhou stranu je známo, že člověk s běžnou nebo i lehce slabší úrovní schopností vyšetření zvládne.

Cílem vyšetření určitě není „vyhazovat“ nebo trestat, ale posoudit, zda vaše psychické schopnosti a osobnostní nastavení odpovídají bezpečnému řízení.

Výzkum Matúše Šuchy et al. (2016) o populaci řidičů podstupujících DPV ukázal, že asi 70 % řidičů je hodnoceno jako způsobilých. Jen menšina tedy končí se závěrem způsobilý s podmínkou nebo nezpůsobilý (dle zmíněného článku dohromady cca 20 % řidičů, podstupujících DPV, spadají do těchto 2 méně příznivých kategorií, z nichž bude logicky skupina zcela dle dopravního psychologa „nezpůsobilých“ ta méně početná; u zbývajících cca 10 % řidičů nebyla tato informace výzkumníkům známa).

Závěr nezpůsobilý se objevuje spíše výjimečně – většinou tehdy, pokud se sejde riziková řidičská minulost (např. více zákazů řízení) s osobností s několika zřejmými rizikovými prvky; nebo při zvláště problematické, zjevně oslabené úrovni schopností (což je častější u seniorů).

Jaká omezení může psycholog navrhnout

Pokud výsledky ukážou určité slabší stránky, psycholog může doporučit například:

• kratší interval dalšího kontrolního vyšetření (např. za 2–3 roky místo za 5 let, používá se např. u profesionálních řidičů ve vyšším věku, u kterých již slábnou psychické schopnosti),

  
  

• omezení maximální rychlosti u řidičů s impulzivními sklony,

  
  

• zákaz noční jízdy a/nebo jízdy na dálnici u seniorů,

  
  

• omezení dojezdu na určitý okruh kolem bydliště.

  
  

Tato omezení mají ochranný charakter – cílem je předejít situacím, které by mohly být pro řidiče či jeho okolí rizikové.

Sdělení o omezení bývá pro řidiče obvykle nepříjemné, je však třeba si uvědomit, že řízení je činnost, která může při podcenění rizik neblaze zasáhnout nejen samotného řidiče, ale i další účastníky provozu, proto je omezení obvykle nejrozumnějším kompromisem, jak umožnit řidiči s dílčími problémovými vlastnostmi stále řídit, a kompenzovat přitom dopad jeho rizikových dispozic na společnost.

Psychologické testy nejsou o „učení se odpovědím“

Někteří řidiči by si přáli, aby se na testy mohli „naučit“. Jenže to nejde – nejde o znalostní zkoušku, ale o měření předpokladů, dispozic. Psychologické testy zjišťují, jak vaše mysl reaguje v běžném stavu a v zátěži – tedy něco, co se nedá natrénovat z učebnice. To, co se „počítá“, je vaše přirozená koncentrace, klid a vnitřní rovnováha. Také Vaše postoje k bezpečnému řízení.

Doporučit lze především dobrý spánek, klidný přístup a pravdivé odpovídání (psychologické testy obsahují také techniky na zjištění odpovědí v sociálně dezirabilním směru, tj. jsou do značné míry schopné odhalit, zda se účastník testování snaží „přiklášlit“ svůj obraz v očích druhých).

Chcete vědět, jak na tom jste, ještě před oficiálním dopravně psychologickým vyšetřením? Vyzkoušejte test online

Pokud se s psychologickými testy ještě nesetkali, můžete si to nanečisto vyzkoušet.Společnost Verita Diagnostics s.r.o. nabízí unikátní Test protektivních a rizikových rysů v dopravě (viz obrázek č. 1 na začátku tohoto článku), který si lze pohodlně objednat online (cena 598 Kč včetně DPH)  ̶  v případě zájmu nám napište na cagas.petr@gmail.com nebo sopikovai@gmail.com, pošleme proforma fakturu a po obdržení platby Vám zasíláme kód do testu s instrukcemi.

Tento test měří klíčové psychologické vlastnosti, které ovlivňují chování řidiče:

• Sebekontrolu – schopnost ovládat impulzy a dodržovat pravidla,

  
  

• Ohleduplnost – míru empatie a spolupráce s ostatními účastníky provozu,

  
  

• Emoční stabilitu – odolnost vůči stresu,

  
  

• Živý temperament – míru aktivity a energie,

  
  

• Ráznost v prosazování – rozhodnost, ale i sklon k přeceňování,

  
  

• Logické myšlení a vizuální paměť – schopnost vnímat a zpracovávat informace při řízení.

  
  

Výsledek dostanete ve formě přehledné individuální zprávy s popisem vašich silných a slabších stránek v dopravním chování.  Výstupní zpráva z tohoto testu obsahuje také souhrnný profil s ohledem na charakter řidiče, zda z psychologického hlediska převažují spíše protektivní (příznivé, ochranné) nebo rizikové rysy.

Test je založen na standardizovaném psychologickém hodnocení a může být skvělým tréninkem před ostrým dopravně psychologickým vyšetřením.

Je třeba chápat, že se jedná o screeningovou metodu, která nenahrazuje podrobnější posouzení v rámci standardního DPV.

Použité zdroje:

Cagaš, P., Šucha, M., & Novotná, M. (2025). Rozdíly v osobnostních rysech a kognitivních makrosystémech dle dotazníku PSSI mezi bezpečnými a rizikovými řidiči. Československá Psychologie, 69(1), 28-44. https://doi.org/10.51561/cspsych.69.1.28

Šucha, M., Šrámková, L., Zámečník, P., & Rehnová, V. (2016). Řidiči podstupující dopravněpsychologické vyšetření v ČR. Psychologie pro praxi, 51(1), 47–62.

Vyhláška č. 75/2016 Sb.: Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupná také na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-75

Zákon o silničním provozu 361/2000 Sb. Dostupný také na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361