Nejpraktičtější psychologický test? Rozhodně Stress Profile

Psycholog má k dispozici velké množství psychodiagnostických testů, které se zaměřují na různé aspekty klientova psychického trápení, osobnosti, výkonových a motivačních předpokladů. Používá je s ohledem na stanovené zadání v různých kontextech, např. v klinickopsychologické oblasti (posouzení závažnosti klientových obtíží a volbu následné intervence), pracovněpsychologické (výběr vhodných kandidátů pro pracovní pozici nebo doporučení profesního zaměření a rozvoje pracovníka) nebo třeba v dopravněpsychologické sféře (posouzení případné rizikovosti řidiče). Některé tyto testy jsou velmi rozsáhlé (MMPI-2 má 567 otázek) nebo pro laiky neobvyklé (např. Rorschachův test inkoustových skvrn, který klientovi předkládá neurčitý vizuální materiál) (Svoboda et al., 2022).

Docela jednoduchým, praktickým a přímočaře interpretovatelným testem je dle nás Stress Profile (Nowack, 2006), který je určen k posouzení stresové zátěže a zvládacích mechanismů klienta. Zvládací mechanismy (známé také jako copingové mechanismy) můžeme definovat jako strategie nebo metody, které jedinci používají k tlumení dopadu stresu, zvládání obtížných emocí nebo problémových situací. Stress Profile umožňuje také mapovat zdravotně významné aspekty životního stylu klienta, což je jeho nespornou výhodou. Životní styl např. ve smyslu odpočinku, mezilidských vztahů a fyzické aktivity, je totiž podstatným faktorem tělesného a duševního zdraví (Raboch et al., 2019).

Proč je tento psychologický dotazník tak praktický? Stejně jako ostatní psychologické testy je založen na srovnání výsledků klienta s populační normou, výsledky tedy umožňují docela objektivní určení, jak si klient stojí, zda je více stresově zatížen než mnozí jiní lidé nebo nikoliv. Výsledky testu jsou přitom srozumitelné i laikům, kromě samotné úrovně stresové zátěže v posledních 3 měsících jsou sledovány další oblasti výsledků:

·      Faktory životního stylu (jako je frekvence cvičení; dostatek spánku a odpočinku; pravidelné a výživné jídlo; dodržování zdravotní prevence a dostatečná docházka na lékařské prohlídky; konzumace alkoholu a návykových látek);

·      sociální podpora z okolí (zda mu blízcí lidé poskytují povzbuzení);

·   a faktory samotných zvládacích mechanismů a osobnostního stylu (zda disponuje rizikovými rysy uspěchané osobnosti typu A; zda je vybaven rysy kognitivní nezdolnosti neboli rezilience; zda upřednostňuje optimistický nebo pesimistický pohled na život; zda má sklon přeceňovat hrozby a je tedy více zranitelný vůči úzkosti, neboť vlastně „dělá z komára velblouda“; zda má tendenci se zaměřovat spíše na věcné řešení nastalých problémů; jaká je úroveň jeho životní pohody a spokojenosti).

Z výsledků testů je možné směřovat k přímočarým intervencím typu: „Zvažte vyčlenit více času na odpočinek.“ Případně: „Ve srovnání s normou se zdá, že se málo věnujete tělesnému cvičení, je u vás reálná šance začlenit více cvičení do týdenního programu?“ Z našich zkušeností se ukazuje, že je ovlivnění životně-stylových faktorů obvykle zprvu snazší, než ovlivnění faktorů intrapsychických (obecně nefunguje „doporučení“ ve stylu: „Měl byste myslet pozitivně“). Klient i drobnou změnou životního stylu získá zkušenost, že dokáže něco ve svém životě změnit, což u něj posiluje vědomí tzv. vlastní účinnosti (self-efficacy) (Bandura, 1997). Motivace ke změně může být předložením testových výsledků (nejlépe v grafické formě s vyznačením rizikových a příznivých faktorů) posílena. Podpora role aktéra ve vlastním životě (nikoliv setrvávání v roli oběti) bývá významným faktorem změny. Důležité je ovšem zaměřovat se na dosažitelné a smysluplné cíle změny, přičemž s výběrem těchto cílů může pomoci právě výsledek testu Stress Profile.

Stress Profile navíc umí kvantifikovat riziko propuknutí psychosomatické nebo duševní poruchy (obvykle úzkostné nebo depresivní), rizikovou hranicí je 7 dílčích škál v rizikovém pásmu (Nowack, 2006). Výsledek tohoto dotazníku je proto užitečný s ohledem na prevenci nebo na ověření, zda jsou stresové faktory v životě klienta již skutečně nadměrné.

Zaujal Vás popis tohoto testu a chtěli byste obdržet posouzení stresové zátěže, životního stylu a zvládacích mechanismů? Obraťte se na firmu Verita Diagnostics s.r.o. (tel. 724723479, cagas.petr@gmail.com) a objednejte si psychologické posouzení. Doručení testu, jeho vyhodnocení a vypracování stručného reportu nabízíme za 850 CZK (včetně DPH).

Jste psycholog a pracujete nebo si přejete pracovat s metodou Stress Profile? Nabízíme jednoduchý vyhodnocovací program, který výrazně urychlí výpočet skórů dotazníku Stress Profile (včetně okamžitého zobrazení výsledných hodnot T-skóru jednotlivých dimenzí po srovnání s normou), pokud o něj máte zájem, objednávejte přes Verita Diagnostics s.r.o. za cenu 650 CZK včetně DPH.

Použitá literatura

Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. Freeman.

Nowack, K. M. (2006). Stress profile. Testcentrum.

Raboch, J. (Ed.). (2019). Duševní zdraví a životní styl: Psychiatrie životním stylem. Mladá fronta.

Svoboda, M., Humpolíček, P., & Šnorek, V. (2022). Psychodiagnostika dospělých. Portál.